Přináší změna letního a zimního času ještě nějaké efekty naší ekonomice?

Vždy, když se blíží střídání letního a zimního času, začne se intenzivněji diskutovat o jeho významu. Hlavním argumentem pro jeho střídání bývaly ekonomické důvody, ovšem nyní se už delší dobu stále častěji ukazuje, že už to nejspíše dávno není pravda. Situace už je jiná než před lety. Jak to tedy s efektivitou střídání času skutečně je? Opravdu má nějaký smysl nebo ne?

Uspoříte pouhou minutu práce

Analýzy ekonomů, které se tomuto tématu věnují, skutečně potvrzují, ekonomický efekt střídání času je mizivý. Uvádí to například i studie analytika Michala Skořepy. Podle něj změny přináší úspory elektřiny ve výši asi 30 milionů korun. Jakkoli se někomu taková částka může zdát vysoká, v kontextu celé naší ekonomiky tomu tak není. Jde totiž ani ne o tisícinu hrubého domácího produktu. Možná vám tohle nepřipadá nijak zvlášť názorné, prostě tisícinu HDP si stěží dokážete představit. Pro takový případ ovšem Skořepa nabídl názornější porovnání. Když za jeden rok v kalendáři máme asi 252 pracovních dnů, časové posuny přinesou tolik, jako kdyby lidé pracovali denně o minutu déle. Z toho už jasněji vyplývá, že jde opravdu o zanedbatelnou záležitost, která sotva přinese něco podstatného.

Rostou rizika zdravotních problémů

Argument, že byl letní čas zaveden právě kvůli energetickým úsporám, proto už nadobro ztratil svůj smysl. Navíc je třeba brát v úvahu i jeden další často uváděný aspekt změny času, a sice nepřirozený zásah do lidského biorytmu. Když se například nuceně budíte o hodinu dříve, než jste zvyklí, první hodina vašeho dne bude značně neproduktivní, a to se samozřejmě významně promítne i do začátku vašeho pracovního dne. Také to nepřehlédnutelným způsobem ovlivňuje zdravotní stav jedinců. Vyvolává to únavu, ospalost nesoustředěnost a například souvislost mezi spánkovými potížemi a rizikem vzniku obezity už je také prokázaná. Přesto ale česká vláda rozhodla o tom, že u nás letní čas bude i během dalších pěti let, a to navzdory tomu, že jak evropská komise, tak české ministerstvo práce a sociálních věcí chápe, že úspory jsou mizivé.